Časté dotazy

Nejčastěji se nás ptáte

  • Potřeba budovat nové energetické zdroje.
  • 15leté zkušenosti v oblasti budování OZE.
  • OZE vidíme jako cestu k energetické nezávislosti ČR a jako součást energetického mixu.
  • Mapa geoportál – státem určené lokality vhodné k výstavbě FVE (nízká kvalita půdy).
  • V blízkosti energetická síť s volnou kapacitou – VVN.
  • Investor vlastní cca 30 % půdy.
  • Vyvolaná investice – rozvodna a napojení do VNN – náklad až 150 mil. Kč.
  • Smysluplnost projektu jako celku.
  • Licence 25/30 let ERÚ.
  • Garantovaný výkon po 20 letech 80 %.
  • Řeší systém recyklačních poplatků (platí výrobci panelů i provozovatelé FVE).
  • Navíc instalace bude zdrojem plně recyklovatelných materiálů (železo, hliník, křemičité sklo, křemík, měď) – již dnes se finančně vyplatí FVE recyklovat.
  • Takový scénář s FVE nehrozí, půda je dočasně vyjmuta ze ZPF, po ukončení provozu FVE bude zase hospodářskou půdou.
  • FVE na rozdíl od hal, skladů a jiných průmyslových objektů nepotřebují trvalé vyjmutí ze ZPF. Naopak průmyslové haly a nákupní centra se nezřídka kdy staví i na vysoce kvalitních půdách. 
  • Výroba z FVE řeší primárně jiný cíl – dostatek elektrické energie – FVE elektřinu vyrábí.
  • Pro stabilitu je nutné realizovat i jiné projekty:
    • uchování energie (výroba vodíku, baterie)
    • rychlé vyrovnávací zdroje
  • Nejsou prokázány negativní dopady na klima v místě instalací FVE při správném technickém řešení. 
  • Dopad na klima při trvalém zatravnění je posuzován pozitivně.
  • V rámci FVE nejsou instalována žádná zařízení, která by vydávala trvale hluk v úrovní více desítek dB, který by se šířil na dálku.
  • Projekt bude řešen v souladu s připravovanou směrnicí, která stanoví závazná pravidla pro hospodaření v rámci fotovoltaických elektráren založených na zemědělské půdě (autor: stát – MŽP, nezávislé organizace z oblasti ochrany ŽP, Solární asociace).
  • Směrnice například řeší:
    • průchodnost zemědělskou krajinou
    • odtokové poměry území
    • zabránění degradace chemických parametrů půdy
    • zachování a stabilizace obsahu organické složky půdy
    • ochrana půdy před vodní a větrnou erozí
    • podpora koloběhu vody v zemědělské krajině
    • podpora oživení půdy a biodiverzity
    • specifický management údržby travních ploch
  • FVE bude dominantou v krajině pouze z leteckého pohledu.
  • Pro běžného pozorovatele je řešena tak, aby plocha FVE splývala s okolím a zalesněným nebo zastavěným horizontem.
  • Odstup od komunikace a zastavěných ploch je volen s ohledem na minimalizaci negativního vnímání.
  • Prostor bude přirozeně rozdělen cestami, stromořadími doplněnými výsadbou nízkých dřevin.
Viz také vizualizace projektu Agrivolt Rasošky.

Záborem zemědělské půdy fotovoltaickými elektrárnami se zabývalo mnoho odborníků. Na internetu lze najít více článků, které negativní dopad vyvrací, a to i vzhledem k faktu, že v ČR je v současné době nadbytek zemědělsky obhospodařovaných ploch. Zajímavý článek o agrivoltaice můžete najít např. zde. V článku je zmíněn i rozbor záboru orné půdy. „Obavy z masivního záboru orné půdy na místě nejsou. Pokud bychom postavili všechny potřebné solární elektrárny v příštích desetiletích jen na orné půdě a ani jeden panel na střeše, zabere to méně než jedno procento orné půdy.“ – Autor Jiří Bím.

Odpovědi na vaše dotazy

V současné době se sbírají všechny připomínky z jednotlivých obcí od památkářů a občanů tak, abychom byli schopni takovýto plánek předložit. Jakmile bude hotov, bude na webu zveřejněn. Bude v pracovní verzi, se kterou se může samozřejmě ještě pracovat.
Je pravdou, že záměr dále připravujeme v úrovni vizualizací, a to, protože chceme pravdivě občany informovat o budoucí možné podobě projektu FVE Rasošky. Důvodem je i fakt, že dříve, než jsme mohli představit plánovaný záměr výstavby obnovitelného zdroje se vytvořila skupina, která ne zcela pravdivě informovala obyvatele o připravovaném záměru. Z těchto nepravdivých informací vznikl negativní názor, a to k občanům není fér. Naším cílem je poskytnout co největší množství informací a vysvětlení tak, aby každý občan se mohl rozhodnout sám na základě co největšího množství objektivních informací o chystaném záměru a jeho okolnostech. Věříme, že tak obnovíme diskusi o rozsahu a podobě projektu, ten budeme společně s odborníky i na základě připomínek široké veřejnosti upravovat. Myslíme, že projekt je ve skutečnosti velkých přínosem nejen pro energetiku, ale především pro blízké okolí, pro obce a občany samotné. Na veřejných jednáních zapadly informace o významu obnovitelných zdrojů pro budoucnost české energetiky, ale i soběstačnosti, dostatku zdrojů pro český průmysl i spotřebu občanů. Je to logické, protože na jednáních především vítězily vášně a obavy z toho, jak záměr ovlivní krajinu a jiné aspekty v místě. Víme, že na veřejném jednání těžko zaujmeme prohlášeními, že záměr plně respektuje náznaky energetické koncepce České republiky, a i proto jsou stavby tohoto typu nově v legislativě definována jako stavby ve veřejném zájmu. Podobné projekty tato republika zoufale potřebuje, nemáme-li se stát nesoběstačným státem uprostřed Evropy, kterým se po brzkém ukončení spalování uhlí můžeme stát. Nejvíce znepokojující je dlouhodobá absence pochopení státu, co je jeho úkolem, ne li povinností, a to je zajištění dostatku energií všeho typu. Nedávné kroky státu snad naznačují změnu v pohledu na energetiku, která je spojena s problémy výroby elektřiny a nedostatečnou konkurenceschopností elektráren. Stát plánuje rychlejší výstavbu obnovitelných zdrojů energie a posilování sítí, ale existují také otázky ohledně plynofikace teplárenství a dostavby jaderných elektráren, samostatným tématem je pak odstavovaní hnědouhelných elektráren, tj. ukončení pálení uhlí a devastace krajiny jeho těžbou. Česká republika tak vytváří podmínky proto, aby mnoho investic nejen v energetice, které jsou nutné a žádoucí, zajistil soukromý sektor (efektivněji než stát). Abychom byli objektivní, řešením budoucnosti v energetice nejsou jen fotovoltaické zdroje, ale v oblasti obnovitelných zdrojů i bolestivě chybějící větrné elektrárny, jejichž absence u nás již nyní elektřinu zdražuje. Jejich výstavbu neblokuje ale jen stát, častěji různými cestami a formami zabraňují jejich výstavbě kraje, obce a města. Energetika je dnes více než jindy pevně spjata s prosperitou země, i když máme někdy pocit, že jde troch mimo nás. Jsme přesvědčeni, že připravovaný záměr je nejen v zájmu státu, ale i místních obyvatel, jelikož přináší rozhodně více pozitivního než naopak. Rádi uvítáme jakékoliv konkrétní dotazy a návrhy, které pomohou formovat budoucí konečnou podobu záměru FVE Rasošky tak, aby jeho výsledná podoba byla akceptovatelná pro širokou veřejnost.
Předně bych upozornil na to, že z jistého pohledu je jedno zda, jde o ornou půdu nebo trvale zatravněnou půdu. Je spíše vhodné se bavit o bonitě této půdy. Pravdou je, že v EU vznikaly a vznikají fotovoltaické elektrárny často bez jakýchkoliv regulativ, tak jak je to možné vidět v Německu, Rakousku, Francii, Španělsku. Díky tomu, že fotovoltaické elektrárny nebyly prakticky v ČR od roku 2011 budovány, došlo v této oblasti k posunu a legislativa nově neumožňuje budování fotovoltaických elektráren na kvalitních půdách. Je to dokonce jedna ze základních podmínek dotačních programů v této oblasti. Ty jsou připravovány s ohledem na podmínky v EU. Pokud by tedy umísťování FVE na nějakém typu půdy nevyhovovalo, jistě by byly podmínky umístění omezeny. V některých zemích EU může diskuse o podmínkách umisťování FVE probíhat. Je nutné ale zohlednit národní specifika – Německo si může dovolit rozhodnout o uzavření relativně moderních jaderných elektráren, protože se spoléhá na výrobu s přímořských větrných elektráren. Rakousko disponuje výrobou z vodních elektráren z Alp a výrobou z větrných elektráren. ČR podobnou šanci nemá – fotovoltaické zdroje jsou součástí šance ČR vyrovnat se s budoucím nedostatkem energie. Někdo může namítat, že mohou být přednostně umísťovány na střechách. Taková instalace je problematická – z pohledu využití místa je sice výhodná, ale nákladná. Těžko umístíte FVE na cizí střechu, tj. budou ji muset budovat převážně vlastníci objektů, kteří o takovou investici nemusí mít zájem. Každopádně dostupný výkon ze střešních aplikací je omezený stejně jako výroba elektřiny z nich. FVE na volných plochách potřebujeme.

Jde o naše vnímání nálady, resp. toho, jakým způsobem a jaké informace k projektu se šířily mezi širokou veřejnosti, a to v době, kdy se představy o záměru teprve formovaly, protože docházelo k jednání se zastupiteli obcí a připravovaly se veřejné prezentace záměru. Tedy nenapadáme obsah letáku, pouze tu skutečnost, že občané byli nepravdivě informováni o připravovaném projektu, jelikož jeho konkrétní podoba v té době nebyla jasná a neustále se dopracovává tak, jak se do ní zapracovávají připomínky obcí, občanů a dotčených orgánů a předpokládáme, že v této činnosti se bude ještě delší dobu pokračovat. Za mě bych se radši věnoval diskusi o možné budoucí podobě projektu.

Problematika je ve skutečnosti složitější a opět se týká budoucnosti. Je jisté, že v budoucnu se bude muset více využívat chytrých sítí a stejně jako se bude řídit výroba, tak se musí významně změnit přístup k řízení spotřeby. Asi jste zaznamenal pojem chytrý elektroměr – ty mají v budoucnu nahradit známý systém HDO (hromadné dálkové ovládání – známe především s ohříváním vody v bojleru). Chytré elektroměry přinesou daleko více možností ovládání – třeba ve spojení s nabíjením elektromobilů. V síti se objeví zařízení pro akumulaci, a to nejen v podobě bateriových uložišť. Velkou úlohu sehraje i obchod s elektrickou energií, který se již mění a změnit se bude muset. Jde o to, aby predikce výroby z levných obnovitelných zdrojů byly co nejpřesnější a primárně se pro trh nakupovala tato energie a zbytečně nevznikala poptávka po drahé energii (viz. dříve plynové elektrárny. Tím se omezí výkyvy a propady výkupní ceny energii (stejně jako té prodejní). Druhá část otázky je směřována na benefity pro obec atd. Platí to, co jsem dříve napsal – finanční i nefinanční benefity plynoucí z projektů, musí odpovídat příslušným smlouvám upravující tyto podmínky. Námi nabízené benefity nejsou primárně vázány na profit společnosti vlastnící a provozující FVE tj. uvedené tvrzení není správné.
Z tohoto dotazu vyplývá, že jste naše odpovědi a argumentaci pochopil tak, že FVE jsou jediným řešením soběstačnosti v oblasti výroby elektrické energie. Tak je to špatně – nebylo to tak nikdy myšleno. Naše argumentace se primárně váže k výstavbě FVE, protože tu řešíme v případě tohoto záměru. FVE je součástí budoucího výrobního mixu a patří do něho, protože výroba je levná, ekologická a faktické emisní dopady z výroby jsou minimální. To, co popisujete o produkci výroby z FVE je fakt, „nevyrábí když nesvítí“, tj. budou se muset doplnit jinou formou výroby. V nejbližší době to budou pravděpodobně elektrárny spalující plyn, tj. vyrábějící elektřinu poměrně draho a emitují znečištění. Takové elektrárny v ČR a EU již dnes vybudovány jsou a často nejsou z ekonomických důvodů provozovány. Další se budou muset dobudovat bez ohledu na to, zda část elektřiny bude pocházet z produkce FVE. Podobně se bude muset vybudovat větší množství větrných elektráren. Zdroje elektrické energie po odstavení hnědouhelných elektráren prostě budou chybět a nové jaderné jistě v této době nebudou k dispozici. Čím více elektřiny vyrobíme levně, tím obecně pro energetický trh, resp. cenu elektrické energie lépe.

Elektrárna je koncipovaná v jednotlivých blocích jako průchozí pro zvěř. Při stavbě jsou v plotě připravené průchody jak pro malou zvěř(zajíc), tak pro spárkatou(srnčí). Oplocení areálu je z pletiv a potaženého zelenou umělou hmotou, na kterém je umístěno otřesové čidlo. Vnitřní prostor za pletivem je chráněn infrabránou nebo mikrovlnou doplněnou o kamerový systém. Ostraha, která probíhá 7 dní v týdnu 24 hodin denně, je tak včas upozorněna na procházející zvěř a nebo nevítanou návštěvu člověka a podle toho rozhoduje o výjezdu zásahové skupiny. V areálu elektrárny jsou umístěny napáječky tak, aby zvěř, která zůstane v elektrárně delší dobu, měla přístup k vodě.

Z dvanáctileté praxe provozu areálu fotovoltaické elektrárny víme, že zvěř přijme elektrárnu jako úkryt a vůbec jí nevadí její industriální charakter. V dohledné době umístíme na web fotografie a videa pořízená během 12 let přímo v elektrárně. Domnívám se, že tato odpověď vyvrací Vaše obavy, které jste formuloval ve Svém dotazu a tímto Vás zvu na elektrárnu Vepřek cca 80ha oplocených, kde můžete na vlastní oči vidět, v jaké pohodě zvířata tuto stavbu přijímají a pohybují se v ní.

Úvodem odpovědi bychom chtěli uvést, že stejně jako Vy, vnímáme pozitiva spojení chovu hospodářských zvířat a výroby elektřiny. Mnoho odborníku na chov nás zrazuje od záměru tyto předměty propojit – my v tom spatřujeme skutečný přínos. Jak jistě víte, tak jedním ze společníků je i skupina lidí hospodařících v okolí Rasošek prostřednictvím zemědělského družstva BEAS AGRO. Toto družstvo má jak blízko k celé aglomeraci, tak i k živočišnému hospodaření. Z jejich popudu vznikl celý nápad rozšířit chov menších hospodářských zvířat. Napomáhá tomu i fakt, že projekt předpokládá vymezení odstupu FVE ve více desítkách metrů od míst, které by mohla být běžně navštěvována (např. podél komunikace mezi Rasoškami a Plesem) a bude naší snahou takové prostory efektivně využít. Částečně je tento záměr i zachycen ve virtuálním vizualizaci na jejím samotném konci. Na konkrétní dotazy je předčasné odpovídat, protože se teprve formuje celá podoba záměru. Jistě ale půjde o početné stádo menších hospodářských zvířat, ale ve velikosti, která nezpůsobí nějaké další omezení v okolí. Všechny podmínky chovu je nutné zodpovědně zvážit. Je nutné počítat se zpracováním produktů plynoucích z chovu. Dá se předpokládat vznik nových pracovních míst. V čase se jistě bude formovat pohled na tuto část projektu a budeme Vás informovat a pokusíme se odpovědět na všechny vaše otázky.
Ve své otázce předjímáte, že se projektu nebude dařit. Projekt je pečlivě připravován i s ohledem na ekonomiku, část investic bude pokryta bankovními úvěry. Věřte, že i díky tomu je zaručeno, že projekt bude mít zdravě nastavenou ekonomiku, která umožní vyplácet sjednané benefity.
Předně chceme upozornit, že vizualizace je prostředek, jak lépe přiblížit a vysvětlit náš záměr. Jde o prvotní návrh možného řešení a nastiňuje, jaké možnosti prostor s fotovoltaickým zdrojem může přinést. Do budoucna nás čeká zpracování podrobné dokumentace nejen na vlastní fotovoltaický zdroj, ale i okolí. Předpokládáme na něm spolupráci s odborníky z oboru, dendrology, krajináře atd. Šíři lze odvodit z návrhu a bude v desítkách metrů. Prostor před elektrárnou v souběhu s komunikací mezi Rasoškami a novým plesem, je širší a je ohraničen výběhem pro hospodářská zvířata. Co se týče dřevin v tomto prostoru, budou to druhy, které jsou v místě obvyklé – přesný návrh nás čeká na základě doporučení odborníků. Výška bude proměnlivá, návrh dřevin musí respektovat to, aby nedocházelo k zastínění fotovoltaické elektrárny. Tedy vyšší druhy budou vždy podél středu odpočinkových zón, naopak směrem k oplocení půjde o dřeviny nepřevyšující 2-3m.

Připravili jsme pro Vás vizualizaci