Moderní energetika

Energetika prochází zásadní evoluční změnou
za posledních 100 let

Stojí před námi výzvy na zajištění spolehlivé, dostupné a čisté energie. Snaha o dosažení uhlíkové neutrality mění chování na straně spotřebitelů s dopadem na dynamiku sítě, kdy zároveň dochází k útlumu konvenčních zdrojů elektrické energie a podpůrných služeb bez ekvivalentních náhrad. Mezi hlavní cíle, které musí moderní energetika sledovat, patří:

Proč v ČR potřebujeme energetiku a zemědělství budoucnosti

Energetika do roku 2030 přijde o významné zdroje

Dekarbonizace – odstavení elektráren spalujících uhlí.
Plnění cílů Evropských environmentálních a společenských strategií, jako je například European Green Deal, mění Státní energetickou koncepci a Energeticko-klimatický plán a vedou k výrazným změnám energetického prostředí.
Dominantní část výroby (50 % výkonu i výroby) v ČR dnes zastupují zdroje s parními turbínami (elektrárny, teplárny a závodní energetiky), kde převažujícím palivem je hnědé a černé uhlí.
Nebudou-li při postupné dekarbonizaci odstavené kapacity fosilních elektráren průběžně nahrazovány obchodně a technicky vhodnými alternativami, mohou provoz ES ČR komplikovat zásadní problémy.

Pokud se nepodaří ČR nahradit zdroje jinými – jiného typu, hrozí nedostatek energie, což vede k nekontrolovatelnému zvýšení ceny silové elektřiny a následně tak ke snížení životní úrovně. To nemluvě o zvyšujících se nárocích na spotřebu elektřiny (vytápění, elektromobilita, klimatizace).

Na budoucí výzvy v oblasti výroby elektrické energie po dekarbonizaci reaguje Evropa i ČR změnou legislativy:

K 1.1.2023 byla schválena novela energetického zákona pod názvem „Lex OZE 1“, která má za cíl napomoci výstavbě nových zdrojů OZE a nastavení nových podmínek a mechanismů, které pomohou k lepší integraci zelené energetiky. Novela konkrétně upravila:

OZE nad 1 MWp jsou instalacemi ve veřejném zájmu
povinnost vytvořit „Go-To-Zóny“
výrobny OZE jako veřejná technická infrastruktura (tzn. bez nutnosti změny územního plánu)

Dále došlo i k novele stavebního zákona, který má přímý dopad na rozvoj OZE:

byla doplněna definice technické infrastruktury dle vzoru „Lex OZE 1“
přípojky do 25 metrů k elektrickému a plynovému vedení se nově nebudou muset povolovat
vyhrazené stavby bude povolovat specializovaný Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) organizačně podřízený ministerstvu dopravy
nově jsou fotovoltaické elektrárny do 5 MWp vyhrazenou stavbou
stanovily se základy pro tzv. „Go-To-Zóny“

Budoucnost nahrává bezúhlíkovým zdrojům elektřiny

Jaderná energetika bohužel zaspala. ČR se připravuje na nástup energie slunce a větru, které jsou plně obnovitelnými zdroji. Při čerpání dostupné finanční podpory je možné vystavět cca 15,3 GW instalovaného výkonu FVE do roku 2030 nad rámec již existujících. Z toho jsou 2,2 GW střešní FVE pro domácnosti, 4,9 GW střešních FVE pro podniky i veřejné instituce a 8,2 GW velkých FV parků.